Když se řekne Dubaj, většina lidí si představí luxus a nablýskané mrakodrapy. My jsme ale chtěli vidět tu druhou tvář – nekonečný červený písek, klid a opravdovost. Naším cílem byly Lahbab Dunes, kterým se pro jejich sytou barvu říká „Rudé duny“. Ten název není jen marketingový trik; díky vysokému obsahu oxidu železa má písek v odpoledním slunci barvu, kterou jinde neuvidíte.

Nechtěli jsme být jen „další turisti z hotelu“

Věděli jsme, že nechceme ten klasický zážitek z hotelového katalogu, kde vás naloží do auta a vyloží uprostřed stovky dalších lidí. Chtěli jsme svobodu. A tak jsme kolem dvou odpoledne prostě sedli do auta a jeli směrem do pouště.

Zastavili jsme u jedné z mnoha půjčoven a s trochou nejistoty se zeptali, jestli by nás někdo mohl provézt přímo v dunách. Po pár telefonátech nám řekli, že mají „známého“. A v tu chvíli se objevil Ali.

Ali: Člověk, který udělal náš výlet nezapomenutelným

Ali dorazil se svým off-roadem, který byl jako nový – čistý a připravený na drsný terén. To, co nás ale dostalo nejvíc, byla jeho lidskost. Bez mrknutí oka nám pomohl přehodit synovu autosedačku, zkušeně upustil pneumatiky a s úsměvem nás přivítal ve svém světě.

Nebyl to jen řidič, byl to náš průvodce a na chvíli i přítel. Celou cestu nám vyprávěl zajímavosti o poušti, o tom, jak se duny pod větrem mění, a neustále se ujišťoval, jestli se cítíme dobře. Nejdříve jel pomalu, a až když viděl, že se syn i my bavíme, trochu přidal na tempu. Ten pocit, když sjíždíte rudou stěnu písku, je nepopsatelný!

Ali myslel na všechno. Když viděl, jak se syn snaží fotit, půjčil mu své sluneční brýle, aby na fotkách vypadal jako „pořádný pouštní jezdec“. Měl pro nás připravené vychlazené pití a na těch nejkrásnějších místech nás nadšeně fotil, abychom měli památku na celý život. Cítili jsme se s ním v naprostém bezpečí a zároveň jsme si užili každou vteřinu adrenalinu.

Lekce jménem Safari (aneb jak jsme vyhráli nad davy)

Kolem půl páté jsme se začali vracet směrem k městu. A teprve tehdy nám došlo, co jsme vlastně „vyhráli“. Proti nám se valila nekonečná kolona – napočítali jsme snad 300 terénních aut, která v řadě za sebou vezla klienty z hotelů na organizované „safari na západ slunce“.

Díky tomu, že jsme vyrazili o něco dříve a s Alim, jsme měli tu rudou nádheru skoro celou pro sebe. Zatímco ostatní se teprve chystali na masovou akci, my už jsme v sobě měli klid pouště a zážitky, které nám nikdo nevezme.

Pokud se chystáte do Dubaje a chcete zažít poušť autenticky, Ali je člověk, kterého hledáte. Rádi vám na něj předáme kontakt – stačí nám napsat. Stojí to za to!